Samotný název růže z Jericha může být trochu zavádějící. V našich podmínkách se jako Jerichova růže obvykle označuje vraneček (latinsky Selaginella lepidophylla). Ten však pochází z oblastí Mexika a Texasu.
Aby se jednalo o rostlinu opravdu původem z Jericha, muselo by jít o choulivku (latinsky Anastatica hierochuntica). K té byste se však u nás dostali jen velmi těžko. Někdy se jako růže z Jericha označuje i pnoucí rostlina s krásnými květy – zimolez neboli kozí list (latinsky Lonicera caprifolium L.).
Životní cyklus růže z jericha
Můžete také zaslechnout označení vranečku jako rostlina vzkříšení, ruce Panny Marie nebo Resurrection Rose. Názvy jsou opravdu výstižné, rostlina vás totiž okouzlí právě svou schopností se znovuzrodit.
Jak k této vlastnosti přišla? Její život vypadá tak, že je větrem unášena pustinou a pouze občas se dostane k nějaké vláze. V momentě, kdy má k dispozici vodu, ji začne svými kořeny nasávat a rozroste se. Když se voda vyčerpá, opět seschne, schoulí se sama do sebe a putuje dál, dokud se nezmění podmínky. Takto se to může opakovat až několik desítek let.
Stejně tak u nás pak může dlouho vypadat jako nevzhledné vyschlé klubíčko bez života, ale stačí jí dopřát vodu, aby se velmi rychle zazelenala a „rozkvetla“ (v odborném významu se o květy nejedná). Děj se odborně označuje jako hydroskopie. Péče o rostlinu není nijak složitá, stačí střídat období sucha a dostatku vláhy.
Využití rostliny
Akt znovuzrození se připomíná především v čase vánočních svátků. Růži z Jericha si můžete dopřát [/prodej] třeba jako velmi efektní ozdobu stolu nebo jiné části bytu. V některých částech světa jsou tyto rostliny vnímány doslova jako synonymum Vánoc a sváteční pohody. Její využití sahá však i třeba do woodoo rituálů, kde se užívá k vymítání špatné energie, jinde je popisována jako magnet k získání lásky a štěstí. Rostlina sama o sobě příjemně pročistí vzduch a dokáže ulevit při respiračních potížích.